Mávnutí křídla kolibříka

Co mě motivuje k tomu sem občas napsat nějaký hlubokomyslný příspěvek a pak na tudle věc zase spokojeně zapomenout? Nabízí se prosté vysvětlení, že je to jistá stránka mé osobnosti, která touží po pozornosti, uznání, až obdivu svého blízkého i zcela vzdáleného okolí. Mám za to, že takhle to maj prakticky všichni lidi, i ti nejuťápnutější, že si přejí být alespoň maličko viděni, slyšeni, čteni, protože v principu je každý člověk v jádru individualista, kterému v různé míře jde o vlastní potěšení.

To je to, proč se tady tohodle prostoru nevzdávám, byť se kreativně momentálně projevuji jinde. Třeba se o svoje myšlenky jednoho dne podělím, třeba se k tomudle malému ego tripu přiznám i lidem, kteří o mě vědí možná víc, než já. Prozatím je to taková má psychoterapie bez záměru. Už skoro 12 let.

To mě přivádí k zamyšlení, že za těch 12 let jsem prošla extrémním vývojem. Především po té vnitřní stránce samozřejmě, nicméně nezanedbatelný je i posun v oblasti fyzična. A to v tom dobrém i v tom horším směru. Celkově se to ale dá shrnout prohlášením, že až na drobné nedostatky a prázná místa jsem teď mnohem spokojenější než před 12 lety.:-P

Jak je ale jisté z korelace období mé aktivity tady na vývoj mého reálného života, pravděpodobně se v mém ne-virtuálním životě děje něco, co mě nutí se mihnout zde. Říkejme tomu zpestření mého vnitřního života. Protože to skoro s jistotou jako zpestření mého vnitřního života také skončí. Mark my words, I'll come back later to confirm.

A s tímto bych se zase na nějakou dobu odmlčela.

Pac a pusu.