Dýja dýja dá...

The time has come

For rhymes to rule

Please, help me learn

For I'm a fool

Too little studying

Has been done

So next term maybe

I will be gone!

Ooo ano. Studuji. Respektive měla bych. Ale nechce se mi. Spoléhám se opovážlivě na to, že jsem příliš chytrá, což není moudré, protože to není pravda, takže se vlastně donekonečna usvědčuji ze lži a není mi pomoci, leda že by mě někdo zfackoval...

Momentálně jsem rozdvojená. Nebo vlastně ani ne, ale spíš mám dojem, že část mě se oddělila a putuje po dlouho nechozených cestách. Možná to skončí tak, že narazí na bájné město El-dorado, poklad na Stříbrném jezeře, jablka Hesperidek, Ráj nebo Zemi za mlhou hustou tak, že by se dala krájet. Pak vyšle posla zpátky ke mě a přestěhuju se tam celá, abych po nějakém čase možná zase nechala nějakou svou část odejít někam jinam. Kdoví.

Nestěžuju si. Ale mám z toho malinko strach, protože co když ten můj kousek sejde z cesty, co když ho někdo přepadne, co když zapomene, že někde v dálce čekám? A jak vlastně budu čekat? Slušný příbytek bych měla, to jo, oblečení i jídla taky dost, vlastně mi nic neschází, ale taky se dost dobře může stát, že začnu být netrpělivá, že mě nic nebude těšit a že pořád budu chtít vyrazit za svým já do dáli. Nebo případ nejhorší, že moje střecha nad hlavou se náhle zřítí a úplně mě pohřbí.

Jenže pravda je pravda. Pro pravdu všechno. Pravda je v tuto chvíli důležitější, než cokoliv. Pravda vůči sobě, lidem okolo, světu a Bohu.

Ne, to není buditelsky křesťansko státotvorné heslo. Myslím to vážně. No a možná teda i nějaká ta láska, aby to neznělo tak stroze, ale to jen tak na okraj, jo? Ať to nepřeháníme.

Takže tak, mé milé neexistující obecenstvo.:-)